I přes chladné počasí probíhá v českém Krušnohoří i v těchto dnech terénní výzkum loketského pracoviště Národního památkového ústavu v rámci projektu ArchaeoMontan. Těžišti výzkumu jsou v současné době lokality Schwimmiger a Mückenberg (dnes na katastrech Ryžovna a Potůčky).
Na lokalitě Schwimmiger vedlo vyhledávání dosud neznámých archeologických lokalit v revíru Horní Blatná k doložení středověké těžby a osídlení. Při provedené prospekci byly objeveny četné zlomky kamnových kachlů, skla, ale též fajfky nebo hliněné kuličky. Zde nalezené prubířské misky svědčí i o zkušebních tavbách rudy přímo u dolů. Zdá se též, že toto místo bylo využíváno i v novověku a to přinejmenším k příležitostnému osídlení.
Druhou lokalitou, kterou se podařilo určit, je sídliště Mückenberg v oblasti Zlatého kopce. Toto místo je známé ze starších mapových pramenů, například z Müllerovy mapy Žateckého kraje z roku 1769. Mezi nálezy zaujal archeology z Národního památkového ústavu hojný výskyt kamnových kachlů, okenního skla, luxusních stolních keramických a kameninových nádob i pozůstatky po výrobě kobaltového barviva. Nález mince s letopočtem 1531 odpovídá datování zlomků keramických nádob. Sídliště zaniklo patrně již v 17. století.
Díky rozsáhlé prospekční činnosti byla archeology potvrzena těžba i na mnoha dalších místech povodí Černé a Zlatého potoka. Jedná se zejména o těžbu z 16. století, která je jednoznačně nejčastější zjištěnou etapou. Dokládají ji četné nálezy, ať už se jedná o jednotlivé zlomky datovatelné keramiky nebo o větší soubory. Plošný rozsah hornické činnosti v této době je pozoruhodný.
Vyhledávání montánněarcheologicky významných lokalit bude pokračovat. Základem pro něj jsou data z leteckého laserového skenování, která ukazují řadu míst s indiciemi nejstarší těžby. Terénní zjištění průběžně doplňují informace z archivních rešerší a historických báňských map.
