Vliv středověkého a raněnovověkého hornictví na krajinu zdaleka přesahuje relativně lokální zásahy, jež představují vlastní doly. Jistě nejrozsáhlejší důsledky měla pak výroba dřevěného uhlí.
Před použitím kamenného uhlí bylo právě dřevo, zejména v jednodušeji transportovatelné podobě dřevěného uhlí, nejdůležitějším palivem. Na výrobu jednoho kilogramu stříbra bylo potřeba 35 kg dřevěného uhlí, jehož výroba si zase vyžádala 175 kg dřeva.
Již od počátků prvního "volání hor" ve 12. století vedlo stavění četných milířů a spotřebování velkého množství dřeva k zásahům do podoby lesa a udělalo z relativně neporušeného krušnohorského pralesa kulturní krajinu. Stopy této proměny se po staletí uchovaly v rašelině ve formě pylových zrnek.
V rámci projektu ArchaeoMontan a v kooperaci s postgraduálním programen "Human Development in Landscapes" univerzity v Kielu byly toto léto v Krušných horách odebírány vzorky, určené k bližším analýzám. Jedním z míst bylo i rašeliniště Kriegswiese jižně od lokality Satzung (město Marienberg). To se nachází jen pár kilometrů od zaniklé hornické osady Kremsiger na české straně hranice. Zde zanechaly vlivy lidské činnosti zřetelné stopy v krajině. Ty by měly objasnit rozsah změn životního prostřední, zapříčiněných hornickými aktivitami a napomoci jejich dataci.
Rengert Elburg
